Jednací řád rozhodčího řízení

Jednací řád rozhodčího řízení

§ 1

Základní ustanovení

  1. Rozhodčí společnost Pardubice, s.r.o. (dále také „Společnost“) zabezpečuje po stránce organizační, ekonomické a technické činnost rozhodců, tj. fyzických osob uvedených v konkrétní rozhodčí doložce nebo rozhodčí smlouvě při rozhodování sporů podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o rozhodčím řízení“).
  2. Společnost schválila tento Jednací řád rozhodčího řízení (dále jen „Jednací řád“) jímž se budou řídit rozhodci, a to pouze v případě, že pravidla rozhodčího řízení nejsou uvedena v rozhodčí doložce nebo rozhodčí smlouvě.
  3. Jednací řád je v platném a účinném znění uveřejněn na internetové adrese www.rozhodcepce.cz. V případě, že Společnost přijme změnu Jednacího řádu, je taková změna účinná od okamžiku zveřejnění na uvedené internetové adrese. Řízení je vedeno dle Jednacího řádu účinného ke dni zahájení řízení.
  4. Jednací řád rozhodčího řízení upravuje postup rozhodců a účastníků v rozhodčím řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků.

§ 2

  1. Rozhodčí řízení je jednoinstanční.
  2. Pokud bude podán návrh na přezkum rozhodčího nálezu dle § 27 Zákona o rozhodčím řízení, použije se ustanovení tohoto Jednacího řádu a Pravidel o nákladech rozhodčího řízení obdobně jako při podání žaloby.

§ 3

Rozhodci

  1. Spory rozhodují rozhodci. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoli strany. Přijetí funkce rozhodce musí být písemné.
  2. Spor rozhoduje rozhodčí senát složený ze tří rozhodců nebo jediný rozhodce. Ustavení rozhodčího senátu nebo jmenování jediného rozhodce se provádí podle tohoto Jednacího řádu. Pokud ze smyslu jednotlivých ustanovení nevyplývá něco jiného, platí vše, co je stanoveno o rozhodci, také o rozhodcích a rozhodčím senátu.
  3. Rozhodce rozhoduje majetkové spory, jestliže je jeho pravomoc pro daný spor založena platnou rozhodčí smlouvou nebo rozhodčí doložkou podle Zákona o rozhodčím řízení, nebo písemnými projevy účastníků v již zahájeném rozhodčím řízení, ze kterých je patrná nepochybná vůle podřídit se pravomoci rozhodce.
  4. Rozhodce je oprávněn rozhodovat o své pravomoci. Dospěje-li k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána, rozhodne usnesením o zastavení řízení.
  5. Kterýkoli z účastníků může písemně, nejpozději při prvním úkonu v řízení, podat námitku nedostatku pravomoci. Námitky musí obsahovat přesné vylíčení skutečností a důvodů, v nichž účastník nedostatek pravomoci spatřuje.

§ 4

Místo jednání

Pravidelným místem konání ústních jednání je Masarykovo náměstí 1544, 530 02 Pardubice. S přihlédnutím k oprávněným zájmům účastníků a procesní ekonomičnosti může být spor rozhodnut i na jiném místě určeném rozhodcem.

§ 5

Úkony účastníků

Podání je možno učinit písemně nebo v elektronické podobě podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů. Podání se zasílají na adresu rozhodce.

§ 6

Předkládání písemností

  1. Veškeré písemnosti týkající se rozhodčího řízení jsou účastníci povinni předložit v takovém počtu, aby každá ze stran a rozhodce obdrželi po jednom vyhotovení.
  2. Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině nebo v jazyce kontraktu nebo v jazyce, ve kterém strany mezi sebou korespondovaly. Rozhodci jsou oprávněni podle vlastní úvahy nebo na návrh účastníků vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo zajistit takový překlad na její náklad.

§ 7

Jazyk řízení

  1. Řízení se koná a rozhodnutí se vydává v češtině. Tlumočení do cizího jazyka je možné zajistit na žádost některého z účastníků. Rozhodci na takovou žádost účastníků a na jejich účet zabezpečí službu tlumočníka, případně obstarají také překlad rozhodnutí, jakož i jiných písemností.
  2. Se souhlasem účastníků je Rozhodce oprávněn podle potřeby konat jednání, popřípadě i vynést rozhodnutí v jiném jazyce.
  3. Pro účely rozhodčího řízení se považují za rovnocenné český a slovenský jazyk.

§ 8

Základ řešení sporů

Rozhodce řeší spory podle norem použitelného hmotného práva a v jeho rámci se řídí smlouvou uzavřenou mezi stranami s přihlédnutím k obchodním zvyklostem.

§ 9

Doručování

  1. Písemnosti ve sporu se zasílají účastníkům na adresy uvedené v žalobě. Za adresu pro účely doručování se považuje též elektronická adresa.
  2. Žaloby, vyjádření k žalobám, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení do vlastních rukou.
  3. Ostatní písemnosti mohou být doručeny doporučeným nebo obyčejným dopisem, kromě toho také telegraficky, telefaxem a prostřednictvím elektronické pošty.
  4. Kterákoliv z výše uvedených písemností může být doručena rovněž prostřednictvím pověřené osoby, která zajistí potvrzení převzetí písemnosti, popř. odmítnutí jejího převzetí nebo jiné okolnosti, důležité pro doručení.
  5. Všechna doručení jsou platná, byla-li učiněna podle odstavců 1-4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu nevyzvedl.
  6. Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se pouze tomuto zástupci. Účastník je povinen vždy řádně informovat o svém právním zastoupení a jeho změnách. Pokud má účastník v řízení něco vykonat osobně, doručuje se písemnost i jemu.
  7. Jestliže účastník po zahájení řízení změnil adresu, aniž to oznámil písemně rozhodci, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odst. 1
  8. Rozhodce není vázán dohodami stran smluvního vztahu, ve kterých pro případné řešení sporů z tohoto vztahu vzniklých, sjednávají pravomoc rozhodce, a kterými mezi sebou sjednávají pravidla o vzájemném informování o změně adres pro doručování. K těmto ujednáním rozhodce však může přihlédnout.
  9. Jestliže se nepodaří doručit písemnost na poslední známou adresu účastníka, který si nezvolil právního zástupce, ani zmocněnce k přijímání písemností, může rozhodce jmenovat opatrovníka k přijímání písemností. Den doručení opatrovníkovi se považuje za den doručení adresátu, jemuž byl ustanoven opatrovník k přijímání písemností.

§ 10

Přerušení řízení

Projednání sporu může být na žádost účastníka nebo z podnětu rozhodce z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává rozhodce nebo předseda rozhodčího senátu. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu účastníka nebo rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu, bude v řízení pokračováno.

§11

Navrácení v předešlý stav

Jestliže se některý z účastníků až do rozhodnutí ve věci nemohl z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti nebo nevykonal bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní rozhodce k návrhu tohoto účastníka přiměřená opatření, aby mohl to, co zameškal, vykonat dodatečně.

§12

Zajištění důkazů a předběžná opatření

  1. Po podané žalobě může rozhodce v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jediné z nich zajistit důkaz a k tomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.
  2. Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana požádat příslušný obecný soud o nařízení předběžného opatření.

§13

Vedlejší účastníci

  1. Kromě stran (žalobce a žalovaného) se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.
  2. V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je rozhodce po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však může rozhodce přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

§ 14

Podání žaloby

  1. Rozhodčí řízení se zahajuje doručením žaloby s náležitostmi dle § 15 Jednacího řádu. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení ve správné výši dle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení.
  2. Za datum podání žaloby se považuje den, kdy byla žaloba doručena rozhodci, nebylo-li v rozhodčí smlouvě stranami dohodnuto jinak.

§ 15

Obsah žaloby

Rozhodčí žaloba musí obsahovat:

  1. označení účastníků sporu, a to jejich jménem, příjmením a bydlištěm, datem narození nebo rodným číslem v případě fyzické osoby; obchodní firmou nebo názvem, sídlem, identifikačním číslem v případě právnické osoby, popřípadě též údaji o zástupcích účastníků,
  2. označení adresy účastníků řízení, na kterou jim budou doručovány písemnosti s případným uvedením telefonního, faxového spojení a adresy elektronické pošty,
  3. odkaz na důvod zakládající pravomoc rozhodce k projednání a rozhodnutí věci v rozhodčím řízení,
  4. jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce,
  5. jasné označení uplatněného nároku (uvedení, čeho se žalobce domáhá),
  6. vylíčení rozhodujících skutečností k uplatněnému nároku,
  7. vyčíslení hodnoty sporu,
  8. označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,
  9. originální podpis žalobce,
  10. elektronický podpis žalobce podle zvláštního právního předpisu, je-li žaloba podávána elektronicky,
  11. plnou moc právního zástupce, je-li žalobce zastoupen,
  12. doklad o zaplacení poplatku za řízení

§ 16

Odstranění vad žaloby

  1. Pokud rozhodčí žaloba neobsahuje předepsané náležitosti stanovené Jednacím řádem, vyzve rozhodce žalobce písemně k nápravě zjištěných vad, a to ve lhůtě, kterou k tomuto účelu určí. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává a neběží lhůty k rozhodnutí sporu.
  2. Jestliže ve lhůtě k tomu podle odstavce 1 určené nebudou nedostatky žaloby odstraněny, rozhodce řízení usnesením zastaví. Žalobce musí být o této skutečnosti ve výzvě podle odstavce 1 poučen.

§ 17

Odpověď na žalobu

  1. Má-li rozhodce za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto Jednacího řádu, uvědomí o jejím podání žalovanou stranu a zašle jí kopii žaloby s přiloženými písemnostmi.
  2. Současně rozhodce vyzve žalovanou stranu, aby během 15 dnů od doručení žaloby k ní předložila své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalované strany může být v odůvodněných případech tato lhůta prodloužena. V případě, že tak žalovaná strana neučiní, považují se skutečnosti uvedené v žalobě za nesporné.
  3. V téže lhůtě je žalovaná strana povinna oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého si zvolila, pokud byla sjednaná rozhodčí doložka pro rozhodování sporu tříčlenným rozhodčím senátem.

§ 18

Ustavení rozhodčího senátu nebo volba (jmenování) jediného rozhodce

V případě sjednané rozhodčí doložky pro rozhodování sporu tříčlenným rozhodčím senátem rozhodci jmenovaní podle § 15 a 17 zvolí z rozhodců uvedených v rozhodčí smlouvě předsedu rozhodčího senátu.

§ 19

Vyloučení rozhodce

  1. Rozhodce je vyloučen z projednání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům je důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
  2. Rozhodce je povinen bez odkladu oznámit účastníkům všechny okolnosti, které by mohly vzbudit oprávněné pochybnosti o jeho nepodjatosti a pro něž by byl jako rozhodce vyloučen.
  3. Každý z účastníků je oprávněn uplatnit námitku podjatosti rozhodce, nejpozději však při prvním úkonu v řízení.
  4. Bude-li námitce podjatosti vyhověno, rozhodce usnesením řízení zastaví.

§ 20

Příprava projednávání sporu

Rozhodce učiní veškerá opatření potřebná k rychlému a hospodárnému projednání a rozhodnutí sporu. Shledá-li to nutným, je oprávněn vyžádat si od stran písemná stanoviska, důkazy a další písemnosti a stanovit k tomu přiměřenou lhůtu.

§ 21

Způsob rozhodnutí sporu

  1. Rozhodce rozhoduje spor bez ústního jednání na základě předložených písemností.
  2. Ústní jednání se koná tehdy, pokud to rozhodce považuje za potřebné k řádnému posouzení věci.

§ 22

Předvolání k ústnímu jednání

  1. O čase a místě ústního jednání vyrozumí rozhodce strany předvoláním, které jim bude zasláno zpravidla písemně, pokud je to možné též ústně, telefonicky, faxem, nebo prostřednictvím elektronické pošty s takovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 7 dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.
  2. Se souhlasem stran může být tato lhůta kratší.

§ 23

Ústní jednání

  1. Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.
  2. Strany se účastní ústního jednání přímo, popřípadě i prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své volné úvahy.
  3. Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědomena o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu.
  4. Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.
  5. Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodce.
  6. Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán nejméně dva dny před termínem ústního jednání, aby mohla být informována protistrana a rozhodce. O návrhu rozhodne rozhodce.
  7. Průběh ústního jednání bude zachycen v protokole o jednání, který podepisuje rozhodce. Protokol o jednání sepisuje osoba určená rozhodcem.

§ 24

Smír

Dojde-li v rozhodčím řízení mezi stranami ke společné vůli ukončit spor uzavřením smíru a strany o to požádají rozhodce, vydá rozhodce formou rozhodčího nálezu rozhodčí smír. Obsah smíru nesmí odporovat právním předpisům.

§ 25

Důkazy

  1. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Za důkaz přitom může sloužit vše, čím lze prokázat skutková tvrzení.
  2. Rozhodce je oprávněn vzít za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků.
  3. Není třeba prokazovat skutečnosti obecně známé, jakož i právní předpisy uveřejněné ve Sbírce zákonů České republiky.
  4. Rozhodce rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.
  5. Listinné důkazy předkládá účastník v originálech nebo úředně ověřené kopii. Rozhodce je oprávněn po předložení důkazu v originále nebo úředně ověřené kopii založit do spisu neověřenou kopii listinného důkazu.
  6. Rozhodce může rozhodnout o tom, že bude vyslechnut svědek a o způsobu jeho výslechu.

§ 26

Hodnocení důkazů

Rozhodce hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti.

§ 27

Forma rozhodnutí

Rozhodčí řízení se podle tohoto Jednacího řádu končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení. Rozhodnutí se vydává zpravidla do 3 měsíců od řádného podání žaloby.

§ 28

Vydání rozhodčího nálezu

  1. Rozhodčím nálezem se rozhoduje o věci samé.
  2. Rozhodce rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Pro rozhodčí nález je rozhodující stav věci v době jeho vydání.
  3. Rozhodčí nález obsahuje údaje uvedené v § 29. Součástí výroku rozhodčího nálezu je rozhodnutí o věci samé a rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení. Z odůvodnění musí být patrno, jaké důkazy rozhodce provedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, které skutečnosti vzal za prokázané a které nikoliv, a o která skutková zjištění své rozhodnutí opřel. Rovněž musí z odůvodnění vyplývat, proč nebyly provedeny další důkazy. Z odůvodnění musí být patrno, podle kterých zákonných ustanovení Rozhodce rozhodoval.
  4. Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k plnění, je lhůta k plnění 3 dny od právní moci rozhodnutí, pokud rozhodce nestanoví lhůtu jinou.
  5. Je-li dostatečně objasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, je rozhodce oprávněn rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a rozhodnuto o nich samostatně.
  6. Je-li sporným nárok, jak co do důvodu, tak co do výše, je rozhodce oprávněn nejprve rozhodnout o důvodu tohoto nároku, a to mezitímním rozhodčím nálezem a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku.
  7. Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.
  8. Rozhodčí nález musí být doručen účastníkům.

§ 29

Obsah rozhodčího nálezu

Rozhodčí nález musí být vyhotoven písemně a musí obsahovat tyto náležitosti:

  1. jméno rozhodce či členů rozhodčího senátu,
  2. datum vydání rozhodčího nálezu,
  3. označení účastníků a jejich zástupců,
  4. předmět sporu,
  5. výrok zahrnující také rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů řízení,
  6. odůvodnění,
  7. poučení o vykonatelnosti,
  8. podpis rozhodce nebo členů rozhodčího senátu.

§ 30

Doplnění a oprava rozhodčího nálezu

  1. Na žádost účastníka podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu účastníku je rozhodce oprávněn vydat doplňující rozhodčí nález, jestliže se ukáže, že rozhodčím nálezem nebylo rozhodnuto o všech žalobou uplatněných nárocích stran. Na doplňující rozhodčí nález se jinak použijí všechna ustanovení Jednacího řádu o rozhodčím nálezu.
  2. Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodce kdykoliv na žádost kteréhokoliv účastníka nebo i z vlastního podnětu a opravené vyhotovení rozhodčího nálezu zašle neprodleně účastníkům.
  3. Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

§ 32

Vykonatelnost rozhodčího nálezu

  1. Rozhodčí nález nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí. Po nabytí právní moci a vykonatelnosti opatří na požádání strany rozhodce prostřednictvím Společnosti rozhodčí nález doložkou právní moci a vykonatelnosti.
  2. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález nucenému výkonu rozhodnutí (exekuci) v souladu s příslušným právním řádem.

§ 34

Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu

  1. Není-li ve sporu vydán rozhodčí nález, rozhodne rozhodce usnesením.
  2. Usnesení o zastavení řízení se vydává zejména:                                                                                                                                                                                             a. v případech, kdy žaloba byla za řízení žalobcem vzata zpět,
    b. v případě, že účastník neuhradí poplatek dle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení,
    c. neodstraní-li žalobce vady dle § 16 Jednacího řádu,
    d. dohodnou-li se účastníci na ukončení sporu, aniž by požádali Rozhodce o vydání uzavřeného smíru rozhodčím nálezem podle § 24 Jednacího řádu,
    e. jestliže dospěje rozhodce k závěru, že jeho pravomoc k rozhodnutí není dána.
  3. Pro vydání usnesení platí přiměřeně ustanovení pro vydání rozhodčího nálezu.

§ 35

Náhrada nákladů rozhodčího řízení

  1. Náklady rozhodčího řízení budou rozhodcem stanoveny podle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení. Způsob určení náhrady nákladů řízení může vyplývat i ze znění rozhodčí doložky.
  2. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná rozhodce náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Účastníci jsou povinni dbát o to, aby rozhodce již před vydáním rozhodčího nálezu měl náležitě podáno, jakých nákladů řízení se účastník domáhá k náhradě, a aby vznik těchto nákladů byl doložen.
  3. Měl-li účastník úspěch ve věci jen částečný, rozhodce náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
  4. I když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu rozhodce přiznat plnou náhradu nákladů řízení.
  5. Žalovaný, který neměl úspěch ve věci, má právo na náhradu nákladů řízení proti žalobci, jestliže svým jednání nezavdal příčinu k podání rozhodčí žaloby.
  6. Jsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí rozhodce výjimečně náhradu nákladů rozhodčího řízení zcela nebo zčásti přiznat.

§ 36

Závěrečná ustanovení

  1. Otázky řízení, které nejsou upraveny v tomto Jednacím řádu, se řídí ustanovením Zákona o rozhodčím řízení. Nestanoví-li Zákon o rozhodčím řízení nebo tento Jednací řád jinak, užijí se na rozhodčí řízení přiměřeně též ustanovení občanského soudního řádu.
  2. Nedílnou součástí tohoto Jednacího řádu jsou Pravidla o nákladech rozhodčího řízení.

§ 37

Účinnost

Tento Jednací řád nabývá účinnosti dnem 1. února 2013.