Rozhodčí řízení
Rozhodčí řízení je zákonem uznávaným alternativním způsobem řešení sporů pro řízení před obecnými soudy. Výsledkem rozhodčího řízení je rozhodčí nález, tj. listina, která svým charakterem, obsahem a účinky odpovídá konečnému rozsudku vydanému obecným soudem. Rozhodčí nález je tak exekučním titulem.
V právním řádu České republiky rozhodčí řízení upravuje zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění. Na jeho základě se strany mohou dohodnout, že jejich případné spory nebudou řešit soudy, ale nezávislý soukromoprávní subjekt zakotvený v rozhodčí smlouvě.
Rozhodčí řízení je možné vést v případě majetkových sporů mezi stranami. Nelze jej však použít pro spory vzniklé v souvislosti s výkonem rozhodnutí, spory vyvolané prováděním konkurzu nebo vyrovnání a spory, o jejichž předmětu by strany nemohly platně uzavřít smír.
Nezbytnou podmínkou pro využití rozhodčího řízení je dohoda smluvních stran o podřízení řešení jejich sporu konkrétnímu rozhodci. Pokud se jedná o smluvní vztah, kdy na jedné straně vystupuje spotřebitel (tzv. spotřebitelské smlouvy), musí být uzavřena rozhodčí smlouva na samostatné listině. V ostatních případech postačí sjednat tzv. rozhodčí doložku, která je zapracována do příslušné smlouvy.
Vzor rozhodčí smlouvy, jakož i rozhodčí doložky pro rozhodování sporu jediným rozhodcem lze nalézt pod odkazem „Doporučené rozhodčí doložky a smlouvy“.
Hlavními výhodami rozhodčího řízení oproti řízení před obecnými soudy je jeho rychlost, neformálnost, efektivnost, neveřejnost. Rozhodčí řízení je rovněž oproti klasickému soudnímu řízení levnější, kdy poplatek za rozhodčí řízení činí 4 % z žalované částky a daň z přidané hodnoty v zákonné výši, případně se lze s rozhodcem dohodnout na individuálních podmínkách.
Pokud následně vznikne majetkový spor ze smlouvy, v souladu se sjednanou rozhodčí smlouvou resp. rozhodčí doložkou je možno podat návrh na zahájení rozhodčího řízení jednomu z rozhodců uvedených v rozhodčí smlouvě, resp. rozhodčí doložce. Následně již rozhodce bude v rozhodčím řízení postupovat způsobem sjednaným v rozhodčí smlouvě, resp. rozhodčí doložce.
Na rozhodčí řízení se přiměřeně užijí ustanovení zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. V případě postupu výslovně neupraveného v rozhodčí smlouvě, resp. rozhodčí doložce tak rozhodce postupuje dle občanského soudního řádu.
S ohledem na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2164/2010 ze dne 1.11.2011 naše rozhodčí smlouvy ve věcech týkajících se spotřebitelských sporů standardně zahrnují ujednání týkající se přezkumného řízení, kdy v případě rozhodčího řízení ve věcech ze spotřebitelských sporů může kterýkoliv z účastníků rozhodčího řízení požádat o přezkum rozhodčího nálezu.
Přezkumné řízení je vedeno nezávislým, tříčlenným senátem, složeným z rozhodců uvedených v rozhodčí smlouvě.
Jakmile rozhodčí nález nabude právní moci a marně uplyne lhůta k plnění stanovena v rozhodčím nálezu, stává se takové rozhodnutí vykonatelným a je možné podat návrh na nařízení exekuce.